Chorvatsko - Střední Dalmácie - Omiš - informace

Omiš

Město (6 tis. obyv.) a oblíbené letovisko při ústí řeky Cetiny do moře (Cetina tu tvoří tzv. Omišskou soutěsku - Omiška probojnica), 26 km jihovýchodně od Splitu. Textil a zpracovatelský průmysl, rybářství a zemědělství. Průmyslové podniky v blízkosti (cementárna a další), které znečišťovaly ovzduší, byly v posledních letech přestěhovány nebo zrušeny. Blízko ústí Cetiny do moře vodní elektrárna Zakučac.

Omiš je významné středisko cestovního ruchu, navazuje na ně oblíbená Omišská riviéra (od Omiše jihovýchodním směrem: Ruskamen, Lokva Rogoznica, Mimice, Pisak a další menší místa). Město je známo svou rozlehlou písečnou pláží. Omiš je také východiskem do působivého mohutného kaňonu řeky Cetiny.

Od Omiše na severozápad až k Stobreči se rozkládá Poljická riviéra (Poljička rivijera) - viz tematický článek Poljická republika.

Historie a památky

Omiš, pevnostní věž Mirabela nad městem

Z římské osady Oneum vyrostlo postupně opevněné městečko. Již od 7.stol. využívali piráti jeho chráněné polohy a vybudovali tu své prakticky nedobytné sídlo, které bylo od 8.stol. součástí neretvanského knížectví. Omiští piráti se stali postrachem byzantských, benátských a později i chorv. lodí. Při tažení proti nim tu zahynul benátský dóže Pietro Candiano. Po této prohře musili Benátčané, pokud nechtěli riskovat další ztráty svých lodí, platit Neretvanům tučný poplatek za volnou plavbu. Ve 12.stol. se Omiš stala sídlem knížecího rodu Kačićů, v 15.stol. je získali Benátčané. Přestože Turci ovládali velmi blízké vnitrozemí, nikdy se jim nepodařilo Omiš dobýt. V četných válečných konfliktech mezi Turky a Benátčany však město velmi trpělo.

Nejstarší chorvatskou památkou v Omiši je malý kostel sv.Petra (Petrova crkva) v lokalitě Priko na pravém břehu Cetiny při jejím ústí, který je typickou ukázkou raně románské stavby s určitými byzantskými rysy (vznikla kolem r.1000 n.l.).

Na troskách benediktinského kláštera postavili františkáni koncem 16.stol. klášter nový, k němuž později přistavěli školu pro budoucí kněze, tzv. ilyrský seminář (ilyrsko sjemenište).

Omiš, živé uličky starého města

Na skalách nad městem se tyčí pozůstatky někdejší pirátské pevnosti zv. Mirabela (též Peovica), k nimž je možné vystoupit ze staré části města. Pocházela ze 13.stol., dnes z ní zbyla jen hranolová věž na skalách. Ve své pevnosti měli piráti i tajnou únikovou cestu, která jim umožňovala uprchnout před případnými dobyvateli.

Mohutnější jsou pozůstatky novější benátské pevnosti Starigrad (Fortica) v výšce 311 m. Z pevnosti je dobře viditelná zeď na mořském dně při ústí Cetiny, která zabraňovala větším (cizím) lodím vjezd do přístavu.

Město Omiš bylo ze tří stran chráněno hradbami, z nichž se však dochovala jen jižní městská brána s přilehlou částí hradeb a jihozápadní mohutná hranolová věž "Na Fošalu".

Omiš, staré město

Barokní farní kostel sv. Michala (Sveti Mihovil) pochází z 1.pol. 17.stol. a byl postaven na starších základech. Má velmi cenné vnitřní vybavení, především obrazy Palmu ml. a dalších umělců. Hodnotná klenotnice. Blízko kostela muzeum (architektura, etnografie, historie). Blízko kostela je proslulý "Dům šťastného člověka" (Kuća sretnog čovjeka) - název podle nápisu v nadpraží: "Děkuji Ti Bože, že jsem žil na tomto světě". Zajímavou skupiny vytvářejí dva kostely (sv.Rocha a sv.Ducha) a městská věž s hodinami (toranj za sat), která je současně jedním z průchodů do malebné horní části starého města.

Vlastní střed města tvoří hlavní náměstí, piazza, rozkládající se mezi západní a východní městskou branou. Hlavní ulice byla po staletí tzv. Fošala (na místě někdejšího příkopu), je však současně i hlavní tranzitní silnicí (obchvat města není), a tak se běžný každodenní život přenesl do sousední, resp. rovnoběžné ulice Kneza Kačića, lépe uličky kypící životem, s vinnými sklípky, kavárničkami, restauracemi, obchody.

Pěkné, částečně písečné a částečně oblázkové pláže se táhnou od Podstranské riviéry v úzkém pruhu až k Omiši (od severozápadu), kde se podstatně rozšiřují. západpláže z drobných oblázků začínají již v obci Dugi Rat a táhnou se v poměrně úzkém pruhu do Omiše. Přímo v Omiši, při ústí řeky Cetiny do moře se nachází rozlehlá pláž, přes 1 km dlouhá, z jemného písku, kterou tvoří nánosy řeky Cetiny. Pláž se svažuje do moře písečnou mělčinou (až 700 m daleko do moře). Je to ideální místo pro koupání malých dětí, proto se také Omiš stala oblíbeným místem pro rodinné dovolené.

Pláže však pokračují i dále na jihovýchod (drobné oblázky) tak zvanou Omišskou riviérou, zahrnující malá místa ležící většinou přímo na pobřeží pod vysokými svahy: Stanići, Čeline, Ruskamen, Mimice, Marušić, Pisak.

Sport

Omiš patří ke známým sportovním střediskům - vodní sporty, fotbal, košíková, plážový volejbal (v srpnu turnaj), tenis, kuželky. Možnost skalního lezení. Létání na rogalech, paragliding. Cyklistika (podrobněji: Cyklistické stezky v oblasti Omiše). Dobře vybavená půjčovna sportovního vybavení pro různé zde provozované sporty. Pořádá se plavecký maratón pro návštěvníky Omiše. Rafting a canyoning na Cetině (v květnu závody). V srpnu se obvykle koná mistrovství Dalmácie v dálkovém plavání. Plavby po moři na kajacích.

Tematický článek: Dobrodužství na řece Cetině aneb adrenalinové sporty v okolí Omiše

Zábava

Omiš je i zábavním centrem celé oblasti: diskotéky, taneční terasy a další zábavní zařízení. Lidová slavnost na počest sv. Jana Nepomuckého (Sveti Ivan Nepomuk), patrona města - 16. května, festival Rybářská noc (Ribarska noć) v srpnu (viz aktualita: Rybářská slavnost v letovisku Omiš).

Kultura

Festival Omišské kulturní léto (Omiško kulturno ljeto) s koncerty, divadelními představeními a pěveckými vystoupeními, červenec- srpen

Tradiční festival dalmatských pěveckých souborů, tzv. klap, 4. až 26. července

Městské muzeum (Muzej grada Omiša), archeologické, historické a etnografické památky

Sbírka rodiny Radmanů (Zbirka obitelji Radman), lapidárium a historické předměty

Poljicské muzeum (Poljički muzej) v obci Gata 8 km severovýchodně od Omiše, zajímavá sbírka předmětů a dokumentů z tzv. Poljické republiky.

Ubytování

Kromě ubytování v hotelech a v kempech má Omiš i velkou nabídku ubytování v soukromí, a to jak přímo ve městě, tak i v blízkém okolí. Na předměstí Brzet je stejnojmenný hotel a kemp (2 km jihovýchodně). Další možnosti jsou na Omišské riviéře, např. v malém letovisku Nemira (Mala Luka, vily Ina a Stipe), 4 km jihovýdně od Omiše, v Ruskamenu (apartmány, bungalovy, hotel, kemp Danijel i soukromí), 8 km jihovýchodně od Omiše a v malém letovisku Lokva-Rogoznica (kemp Sirena), ještě o 2 km dále. Směrem na západ od Omiše jsou kempy v obcích Duće a Dugi Rat (Ivo, More, Raj a řada minikempů).

Hotely:

Brzet Ruskamen Ruskamen

All Inclusive apartmány

Ruskamen

apartmány Ruskamen

All Inclusive bungalovy

Ruskamen

Apartmány:

vybrané apartmány Omiš I. vybrané apartmány Omiš II. vybrané apartmány Omiš.riviéra I. vybrané apartmány Omiš.riviéra II.

Mala Luka (Omiš.riviéra) Vila Ina (Nemira) Vila Stipe (Nemira)

Kempy:

Galeb Danijel Sirena

Výlety

Omiš, soutěska řeky Cetiny

kaňon Cetiny a k Radmanovým mlýnům (malebné rekreační místo na Cetině) - 6 km, při silnici, která pokračuje dále k vodopádům Mala Gubavica a Velika Gubavica (48 m vysoký vodopád, v době sucha však téměř bez vody), podrobněji sporty (sjezdy divokých řek) - 24 km

vycházka k pomníku Mily Gojsalić nad řekou Cetinou - 1 hod. pěšky (viz Poljická republika)

letoviska na Omišské riviéře - Nemira, Stanići, Ruskamen, Lokva Rogoznica, Mimice a Pisak - možnosti krásného koupání

Imotski a Modré a Červené jezer - 68 km

obec Gata - 8 km severovýchodně od Omiše

obec a přístav Dugi Rat - 6 km západně od Omiše, na území v historii známém jako Poljická republika, Poljica. Východně od obce krásné dlouhé písečné pláže. Pobyt v místě a okolí po dlouhá léta znepříjemňoval zápach a exhaláty ze zdejších továren, především závodu na výrobu karbidu a dalších sloučenin. Většina těchto provozů již odstraněna.

Makarská 37 km

výlety lodí na ostrov Brač - do Bolu (cena v r. 2003: 150 kun), do Supetaru (130 kn), do Postiry (120 kun).

Mezi Mosorem a Biokovem, nad zátokou Vrulja (19 km jihovýchodně) je nad mořským pobřežím průsmyk Dupci, jímž odbočuje z magistrály silnice na křižovatku Cista Provo (20 km) a dále do Imotského (48 km). Průsmykem proniká zejména v podzimních a zimních měsících z vnitrozemí na moře silný nárazový vítr, obávaná bóra. Těmito větry bývá postiženo především nedaleké letovisko Brela (naposled obrovské škody na lesním porostu v r. 1997). Magistrála je zde na ochranu před nápory větru opatřena protivětrnými zábranami. Dříve tu na ochranu chodců byla podél skal natažena lana, kterých se mohli přidržovat, aby je vichr nesmetl ze srázu do moře. Nárazy větru jsou totiž tak silné, že vyvracejí stromy, smetávají z cesty i těžká auta, strhávají střechy.

V zátoce Vrulja pod průsmykem lze pozorovat v moři několik sladkovodních pramenů, tzv. vrulje.

výlety do pohoří Mosor (podrobněji tematický