Holandsko

Informace o zemi

Nizozemí Nizozemsko je členem EU.

Oficiální název: Nizozemské království

Jazyk Většina anglicky mluvících lidí používá termín holandština pro popis jazyka, kterým se hovoří v Nizozemsku a vlámština pro popis jazyka, kterým se hovoří v severní polovině Belgie a v severozápadním růžku Francie. Obojí je ve skutečnosti tentýž jazyk, pro nějž zní korektní název nizozemština, západogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 25 miliónů lidí na celém světě. Lidé ze severní provincie Fryslan hovoří vlastním jazykem. Přestože je fríština v současné době nejbližším příbuzným angličtiny, neporozumíte mnoho, až ji uslyšíte mluvenou.

Rozloha: 41 863 km2 (bez vodních ploch 33 I37 km2) Počet obyvatel: 15,4 milionu

Hlavní město: Amsterdam (Amsterodam) - 1,1 milionu

Úřední jazyk: holandština

Náboženství: římští katolíci 34%, holandská reformní církev 18%, kalvinisté 8%

Měna: 1 euro = 100 centů Státní zřízení: konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem Nejvyšší hora: Vaalserberg (321 m) Nejdůležitější vodstva: Rýn, Maas/Meuse Gramotnost: 99% Datum vytvoření: 1830 Správní členění: 6 oblastí, 12 provincií

Členství: ECE, CE, EBRD, NATO, EU, OECD Čas: stejný jako u nás Vstupní formality Státní zřízení, politika, správní členění Proti evropskému trendu se Nizozemsko vyvinulo z republiky v konstituční monarchii.  Země se skládá z 12 provincií, z nichž jedna, Flevoland, vznikla teprve v roce 1967, poté co byla vyzdvižena z mořského dna. Provincie Holland se rozštěpila na Severní Holandsko (hlavní město: Haarlem) a Jižní Holandsko (hlavní město: Haag) již během napoleonské doby. Katolická část populace žije hlavně v jihovýchodních provinciích Severní Braband a Limburg. Provincie Zeeland dala jméno Novému Zélandu (Austrálie byla tehdy známá jako Nové Holandsko

Velvyslanectví Nizozemského království

Gotthardská 6/27, Praha 6 - Bubeneč 160 00 tel: 224 312 190 fax: 224 312 160 e-mail: nlgovpra@ti.cz titulář: J.E.pí. Ida Leonore VAN VELDHUIZEN-ROTHENBÜCHER funkce: Velvyslanec Provozní hodiny úřadu 09.00 - 13.00; 14.00 - 17.00 

Pošty: Nizozemské pošty jsou proslulé precizností. Poštovní úřad najdete v každém městě, poštovní schránky v každé vesnici. Pošty jsou většinou otevřené ve všední dny od 9 do 17 hodin a v sobotu do 12 hodin.

Telefony: Telefonovat lze z pošt, hotelů i veřejných telefonních automatů, které se nacházejí u nákupních center, na hlavních třídách či třeba v železničních stanicích. Telefonní automaty jsou na mince (v hodnotách 2,50, 1 a 0,25 NLG) nebo na telefonní karty. Pokud zvolíte kartu, můžete ji zakoupit v hodnotě 50, 25 či 10 NLG. Karty jsou k dostání v trafikách, na poštách, v železničních stanicích nebo informačních kancelářích VVV.

Obchody: Řečeno s trochou nadsázky, Nizozemsko je rájem nákupních maniaků. Na kvalitní obchody narazíte v každém větším městě a vesnici. Nabízejí veškerý požadovaný sortiment. Otevřeno je obvykle ve všední dny od 9 do 18 hodin, v sobotu do 16 nebo 17 hodin. 

Hotely: Ubytovacích kapacit hotelového typu je v zemi obrovské množství od superluxusních hotelů ve velkých městech až po malé skromné hotýlky na venkově. Hotely jsou zpravidla na velice dobré úrovni. Jsou kontrolovány Holandským turistickým úřadem, který je zahrnuje do listiny doporučovaných objektů (pochopitelně pokud za to stojí). Kromě kritérií stanovených nizozemskými zákony jsou hotely rozděleny podle systému pěti hvězdiček.

Stravování - Charakteristika kuchyně: Holandská kuchyně je chutná, ačkoliv se některým turistům může zdát poněkud usedlá a chudá. Strohost kuchyně má svůj základ v minulosti, kdy se hodování a vyvařování považovalo za marnotratné, prostopášné a neholandské. Jídlo mělo být obyčejné a levné, ale zároveň mělo zasytit. Pozůstatkem těchto časů jsou pokrmy plné brambor a vařené či dušené zeleniny, například hutspot (jídlo z jednoho hrnce), erwtensoep (klasická hrachová polévka) a pannekoeken (sladké a slané lívance). Vše o tradičních holandských jídlech najdete na internetové adrese http://www.godutch.com/discover_traditional_dutch_food.htm.

Doprava do země Letecká doprava: Do Nizozemska je možné přiletět pravidelnou linkou z Prahy Ruzyně do Amsterdamu. Národní leteckou společností Nizozemska je Holandská královská letecká společnost KLM (http://www.klm.cz). Kanceláře této letecké společnosti najdete i v Praze, a to na adrese Na Příkopě 13, Praha 1, tel: 02/33090933, fax: 02/24216906. Zastoupení má i přímo na ruzyňském letišti: Letiště Ruzyně, Praha 6, tel: 02/20114148, fax: 02/20114139. Letouny přistávají nejčastěji na mezinárodním letišti Schiphol u Amsterdamu (http://www.schiphol.nl), které se nachází necelých 15 kilometrů jihozápadně od města. Do centra se dostanete za 20 minut vlakem do centrální železniční stanice v Amsterdamu. Využít můžete i pravidelnou autobusovou linku KLM, která jezdí každých třicet minut z letiště do nejvýznamnějších amsterdamských hotelů. Na amsterdamském letišti jsou všechny hlavní služby, mimo jiné duty free shopy, restaurace, směnárny, banky a půjčovny automobilů. Taxi najdete před hlavním terminálem.¨

Taxi: Taxíků je v Nizozemsku velké množství. Poznáte je stejně jako u nás podle svítícího panelu na střeše. Taxíky stojí na hlavních ulicích, před železničními a autobusovými stanicemi. Rovněž si je můžete zavolat prostřednictvím dispečinku. Taxikáři používají taxametry. Motoristé potřebují národní řidičský průkaz (doporučujeme mezinárodní řidičský průkaz), doklady od vozu, označení CZ na vnějšku vozu a zelenou kartu. Pokud pojedete vypůjčeným vozem, musíte mít ještě notářsky ověřené povolení od právoplatného majitele vozu, a to v holandštině, němčině nebo angličtině. Optimální trasa do Amsterdamu vede přes Plzeň, Rozvadov, Norimberk, Würzburg, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem a Venlo. Dálnici v úseku Würzburg-Kolín nad Rýnem doporučujeme zdolat v noci, protože ve dne se tu často tvoří zácpy. Cesta je dlouhá přibližně 1050 kilometrů a zabere vám 11 až 12 hodin.

Železniční doprava: V současné době nám není známá existence pravidelné přímé železniční linky z České republiky do Nizozemska. Je proto nutné přestupovat, a to v Drážďanech. Některé zdroje uvádějí i možnost přestupů v jiných městech, mimo jiné ve Frankfurtu nad Mohanem, Mainzu a Kolíně nad Rýnem. Národní železniční společnost Nizozemska (Nederlandse Spoorwegen) má internetové stránky na adrese http://www.ns.nl. Najdete na nich celou řadu zajímavých internetových tipů a samozřejmě aktuální jízdní řády včetně mezinárodních linek.

Autobusová doprava: Existuje pravidelná autobusová linka mezi Českou republikou a Nizozemskem, kterou provozují čeští autodopravci. Odjíždí se z Prahy a Brna několikrát týdně a jede se po trase Praha-Plzeň-Arnhem-Utrecht-Amsterdam-Den Haag-Rotterdam nebo Brno-Praha-Plzeň-Eindhoven-Utrecht-Amsterdam. Námořní doprava: Tento způsob dopravy čeští turisté příliš nevyužívají. Do Nizozemska je možné přicestovat z Velké Británie, Belgie nebo třeba Francie. Spojení zajišťuje celá řada společností, mimo jiné Seafrance Ltd, Stena Line, P&O North Sea Ferries a Scandinavian Seaways.

Typy na výlet:

Alkmaar - Rozkládá se při severoholandském kanálu a žije v něm okolo 7,5 tisíce obyvatel. Městečku se také občas říká město sýrů, a to kvůli tradičním sýrovým trhům, které se konají na zdejším náměstí od května do září každý pátek. Zájem o trhy je obrovský, dokonce jsou na ně vypravovány speciální vlaky (tzv. sýrové expresy) z velkých nizozemských měst. V Alkmaaru se nachází i Muzeum sýrů (Waagplein), v němž se můžete seznámit s výrobou těchto pochoutek. Z historických památek stojí za zmínku především kostel St. Laurenskerk, který představuje ukázku vrcholné gotiky. V jeho interiérech je náhrobek hraběte Florise ze 13. století a varhany, které jsou nejstarší v Holandsku.

Z dalších památek uveďme dům Huis met de Kogel, v jehož štítě je dodnes zaryta koule z dob španělského obléhání, a kostel Kapelkerk s klasicistními interiéry. Haarlem - Západně od metropole leží Haarlem, správní středisko se 150 tisíci obyvateli u řeky Spaarne. Rozkládá se uprostřed velké roviny, která je využívána především pro pěstování nejrůznějších druhů květin. Proto asi málokoho překvapí fakt, že Haarlem proslul díky pěstování hyacintů. Dnes jsou tu pořádány pravidelné burzy cibulových květin.

Nejvýznamnější historickou památkou je kostel Grote Kerk na náměstí Grote Markt - na místě, kde se v minulosti často konaly rytířské turnaje. Jeho věž slouží jako rozhledna. Ze zajímavostí kostela nelze nezmínit varhany s pěti tisíci píšťalami, na které údajně hrál i samotný Mozart. V kostele je také pohřben malíř Frans Hals. Díla tohoto mistra štětce si máte možnost prohlédnout v Muzeu Franse Halse, které se nachází nedaleko další významné památky - středověké brány s věžemi Amsterdams Poorts. Nedaleko náměstí Grote Markt se nachází Biskupské muzeum s expozicí církevních předmětů.

Jedním z nejstarším muzeí Nizozemska je Teylers museum s rozsáhlými mineralogickými a paleontologickými sbírkami. Leeuwarden - Je správním městem provincie Friesko a žije v něm 85 tisíc obyvatel. První zmínky se datují už do 13. století. Město bylo vždy proslulé zejména svým zlatnictvím a kovotepectvím a šperky z dílen místních zlatníků byly žádány po celém světě. Také se tu narodila světoznámá tanečnice a špiónka Mata - Hari. Její rodný dům je v ulici Grote Kerkstraat. Dnes se v tomto domě nachází muzeum Frieské literatury.

Mezi další zajímavosti patří věž Oldehove, která se tyčí nad Prinsetuin - parkem, v němž je umístěn památník obětem 2. světové války. Kuriozitou věže je, že měla tvořit součást katedrály, která však nebyla nikdy postavena. Rozsáhlé sbírky japonského a čínského porcelánu můžete vidět v Museu Het Princessenhof.

Mezi další významné památky města patří Justiční palác a novogotický kostel sv. Bonifáce. Maastricht - Město bylo zřízeno jako přechod řeky Římany a už od počátku bylo jedním z center obchodu. Jistou dobu bylo také sídlem biskupství, které se však později přesunulo do dnes belgického Lutychu. V 17. století sloužilo jako pevnost v boji proti Španělům.

Historickým centrem města je náměstí Markt, na kterém můžete nalézt hned několik zajímavých budov. Je to především kostel sv. Matouše a budova radnice v renesančním stylu. Mezi místa často vyhledávaná turisty patří Pekelná brána (bran Helpoort) z 13. století a nedaleké Přírodovědné muzeum. Dalším významným muzeem je Bonnefantenmuseum, v jehož interiérech naleznete nejen sbírky z římského a řeckého období, ale i galerii obrazů slavných mistrů. V Maastrichtu se také nacházejí dva mosty stojící za návštěvu. Je to především most sv. Serváce ze 13. století a most Wilhelminabrug, který není z historického hlediska nijak zajímavý, ale z je z něho jedinečný rozhled.

Rotterdam - Historické kanály se o tomto městě zmiňují už od konce 13. století, kdy tu byla založena malá rybářská vesnička. Záhy získala městská práva a stala se významným centrem obchodu. Rychlý rozvoj poněkud zbrzdila válka se Španělskem a také požár, který zničil velkou část města. O opravdovou destrukci se pak postarala vojska nacistického Německa během 2. světové války. Tuto smutnou kapitolu v dějinách města připomíná nejen památník s názvem Zničené město na Radničním náměstí, ale také památník obětem války před budovou radnice. Mezi největší zajímavosti Rotterdamu patří kostel Oude Kerk s pamětní deskou, která návštěvníky upozorňuje, že tento kostel byl místem poslední modlitby puritánů před jejich cestou do Ameriky v roce 1620.

Dalším zajímavým kostelem je Grote Kerk, který byl kompletně obnoven a v jeho interiérech najdete například náhrobek admirála Egberta Kortenaera. Za návštěvu stojí vysoká věž Euromast, která se majestátně tyčí nad městem. Mezi poutavá muzea patří Muzeum lodí, Muzeum námořnictva, Poplatkové muzeum s jedinečnými expozicemi týkajícími se vybírání daní, cel a poplatků a Museum De Dubbelde Palmboom s ukázkami prací starých řemeslníků a expozicemi dokumentující práci lodníků. V Rotterdamu je také možné si z paluby výletní lodi prohlédnout zdejší přístav. Podrobnosti o Rotterdamu včetně pamětihodností, hotelů, restaurací a diskoték najdete na adrese http://www2.holland.com/rotterdam (stránky jsou v holandštině a angličtině).