Rakousko - Rakouské Alpy

Rakousko (oficiální název zní Rakouská republika, německy Republik Österreich) je vnitrozemský federativní stát ležící ve střední Evropě. Skládá se z 9 spolkových zemí. Hraničí s Lichtenštejnskem (délka hranice 35 km) a Švýcarskem (164 km) na západě, s Itálií (430 km) a Slovinskem (330 km) na jihu, s Maďarskem (366 km) a Slovenskem (91 km) na východě a s Českem (362 km) a Německem (784 km) na severu. Rakousko je členskou zemí Evropské unie. Největší města jsou Vídeň, Štýrský Hradec, Linec, Salzburg a Innsbruck. Oblíbenými turistickými cíli jsou samozřejmě Vídeň, Salzburg a Innsbruck, ale i Zell am See, Grossglocknerská vysokohorská silnice a Kitzbühel.

Deset nejvyšších hor Rakouska:

Název Výška Pohoří

1. Großglockner 3798 m Vysoké Taury

2. Wildspitze 3774 m Ötztalské Alpy

3. Weißkugel 3738 m Ötztalské Alpy

4. Großvenediger 3666 m Vysoké Taury

5. Hinterer Brochkogel 3628 m Ötztalské Alpy

6. Hintere Schwärze 3624 m Ötztalské Alpy

7. Similaun 3599 m Ötztalské Alpy

8. Großes Wiesbachhorn 3564 m Vysoké Taury

9. Rainer Horn 3560 m Vysoké Taury

10. Großer Ramolkogel 3550 m Ötztalské Alpy

[editovat] Jezera

Neziderské jezeroNejvětší jezero Rakouska je Neziderské jezero v Burgenlandu, ke kterému náleží 77 % svojí celkové rozlohy 315 km². Za ním následuje Attersee s 46 km² a Traunsee s 24 km² v Horních Rakousech. Velké je také Bodamské jezero o rozloze 536 km², k Rakousku však náleží pouze malá část. Jezero totiž leží na hranicích s Německem (spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko) a Švýcarskem. Hranice však nejsou na ploše jezera přesně dodržovány.

Pro letní turismus mají vedle hor i jezera velký význam, především Korutanská jezera a oblast Salzkammergut. Nejznámější jsou např. Wörthersee (největší jezero Korutan), Millstätter See, Ossiacher See a Weißensee. Známá jsou také jezera Mondsee a Wolfgangsee na hranicích Salcburska a Horních Rakous.

[editovat] Řeky

Řeka Lech, protékající obcí Musau v Tyrolsku, pohled z Achselu (~ 1150 m n. m.)Největší část Rakouska (80 566 km²) je odvodňována Dunajem do Černého moře. Pouze malé oblasti jsou odvodněny Rýnem (2366 km²) a Labem (918 km²) do Severního moře.

Velké přítoky Dunaje (od západu na východ):

Lech, Inn (odvodňují Tyrolsko) a Salzach (odvodňuje Salzburg, kromě Lungau a částí Pongau).

Ashach, Traun, Enns, Ybbs, Erlauf, Traisen, Vídeň (řeka) a Fischa odvodňují oblasti Štýrska, Horních a Dolních Rakous a Vídně, ležící na jih od Dunaje.

Velký a Malý Mühl, Rodl, Aist, Kamp, Schmida a Rußbach, stejně jako Thaya (Dyje) a March (Morava) na východních hranicích, odvodňují oblasti Horních a Dolních Rakous položené severně od Dunaje.

Řeka Mur odvodňuje Salcburské Lungau a Štýrsko a ústí v Chorvatsku do řeky Drau, která odvodňuje Korutany a Východní Tyrolsko. Drau se v Chorvatsku vlévá do Dunaje.

Rýn odvodňuje největší část Vorarlberska, protéká Bodamským jezerem a ústí do Severního moře.

Řeka Lainsitz (Lužnice) není sice v Rakousku podstatná kvůli své velikosti, je však jedinou rakouskou řekou, která se v Česku vlévá do Labe, a tak končí v Severním moři.

[editovat] Politická geografie

Rakousko je rozděleno do 9 spolkových zemí, které jsou zase rozděleny do 84 okresů a 15 statutárních měst. Okresy se dále dělí na jednotlivé obce.

Geografické umístění některých spolkových zemí má své zvláštnosti, např. Vídeň je zcela obklopena Dolními Rakousy a Východní Tyrolsko sice náleží k spolkové zemi Tyrolsko, ale není s ním fyzicky spojeno. Tato kuriozita vznikla po první světové válce, když v roce 1918 připadlo Jižní Tyrolsko Itálii. Tím se stalo Východní Tyrolsko exklávou Tyrolska.

Podnebí

Klopotec v jižním ŠtýrskuRakouské klima je označováno za smíšení oceánského a kontinentálního klimatu, resp. panonské klima. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá. Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to alpínské klima, které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní řeky, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí saharský písek.

Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně řadí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k Panonské nížině na východě země.

[editovat] Teploty

Když působí stabilní tlaková výše z východu (ideálně „Omega-Hoch“ či v podobě posledních písmen řecké abecedy) může člověk počítat s dlouhým a nerušeným sluníčkem a až dvěma týdny vysokých teplot. V zimě ovlivňuje tlaková výše svit slunce a ostré mrazy (do −20°C). Délka svitu slunce je kolem 10 až 20 % delší než kupříkladu v severním Německu.

Topná sezóna je běžně od poloviny října do poloviny dubna a působí vysokou spotřebu energie.

Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: Sonnblick-Gipfel (SBG), −37,2 °C (1. ledna 1905)

Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: Zwettl (NÖ), −36,6 °C (11. února 1929)

Nejvyšší teplota naměřená v Rakousku: Dellach im Drautal (K), + 39,7°C (27. července 1983)

[editovat] Srážky

Stejně jako směrem ze západu na východ slábne oceánské klima, klesá i průměrné množství srážek. To způsobuje, že např. ve Vídni jsou pouze poloviční srážky než v Salzburgu. Ve východních a jihovýchodních částech země se již projevuje panonské kontinentální klima, které je v jižních jezerních oblastech částečně ovlivněno středomořským klimatem.

Celoročně se také oblasti podél alpských hřebenů vyznačují vysokými srážkami, do těchto poloh s nízkým tlakem vanou vlhké vzdušné proudy ze severu či jihu a zmizí zase jako srážka. To způsobuje v zimě vysoké množství sněhu na horách i v údolích, stejně jako kalamitní oblasti na severu i jihu. V létě jsou následkem vysokých srážek silné deště, eroze půdy a záplavy. Kraje s nejsilnějšími dešti jsou: celé alpské předhůří, tyrolské nížiny, tyrolský okres Reutte a Bregenzský les. Zde spadne až 3000 mm dešťových srážek (nebo sněhu) za rok (průměrně 900 mm).

Na jaře a na podzim je možné všechno – od sněžení po horka. Denní teploty mohou v červenci a srpnu nezřídka vystoupit i přes 30 °C, vlhkost vzduchu je většinou vysoká, často dochází k tvorbě dešťových mraků a následně i k náhlým bouřkám.

V posledních letech bylo Rakousko, stejně jako sousední země, častou obětí poruch počasí, které byly mnoha experty označovány jako důsledky globálního oteplování (průměrné teploty se trvale zvedají). Kvůli silným dešťům byly již několikrát ničivé záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly i oběti na životech. Náhodně dochází i k bouřím síly orkánu a ohromným vánicím, které vedou k tomu, že mnoho obcí je zcela odříznuto od světa a množí se také pády lavin. Zemi v posledních letech sužovala ale i častá sucha.